20.11.2009 17:01
Bubliny se staly za poslední dva roky velmi populárním tématem, ke kterému se vyjadřuje mnoho analytiků a ekonomů, kteří doteď netuší, jak bubliny vznikají. Bubliny budou vznikat do té doby, dokud tu budeme mít systém bankovnictví částečných rezerv (bez ohledu na typ systému). Vzhledem k jejich nepravidelnému cyklu pak existuje slušná pravděpodobnost, že se tito „experti“ do nějaké bubliny trefí a „předpovědí“ ji. Proto jsou dnes bubliny tak populární.
Pravdou je, že předpovědět konkrétní bublinu s určitostí nelze. Je možné na základě určitých empirických zkušeností říci, že existují obory s vyšší mírou pravděpodobnosti výskytu bubliny (například po roce 2001, kdy bylo po krachu amerických burz poměrně pravděpodobné, že nově vytvořené prostředky v USA vytvoří bublinu na trhu nemovitostí). Víc ale říci nelze, protože každý hospodářský cyklus je jedinečný.
V posledním roce klesly základní úrokové sazby po celém světě na historicky ojedinělé nízké úrovně. Ve Spojených státech je úrokový cíl Federálního rezervního systému již téměř rok nastaven na 0,25 %, v Kanadě činí základní úroková sazba 0,25 %, v EU je refinanční sazba od května na úrovni 1 %, ve Velké Británii 0,5 %, v Číně 5,31 %, v Jižní Koreji 2 %, na Taiwanu 1,25 %, v Japonsku 0,10 %.
S každým počátkem nového hospodářského cyklu, tedy období boomu, se začínají na některých trzích aktiv vytvářet bubliny. Protože bublina na americkém trhu nemovitostí byla obřích rozměrů a bude mít své následky ještě několik let, není pravděpodobné, že by v USA vznikla v blízké budoucnosti bublina právě v tomto tržním segmentu. Mnohem spíše se její zárodek objevuje na americkém akciovém trhu. Obávám se však, že jde pouze o zárodek, který se v bublinu nerozvine. Americká ekonomika je na tom velmi špatně. Růst HDP ve 3. čtvrtletí ve skutečnosti žádným růstem nebyl, přičemž se oprávněně očekává, že ve 4. čtvrtletí bude číslo o vývoji HDP mnohem nepříznivější. Situace navíc již nějakou dobu připomíná Japonsko 90. let, což by pro americkou ekonomiku znamenalo léta stagnace. Vzhledem k postavení dolaru se navíc dá očekávat, že bude situace ještě horší, neboť stagnace bude doprovázena inflací (podle některých kolegů hrozí dokonce hyperinflace). Americká ekonomika vůbec nejeví známky fundamentálního zlepšení a veškerý nárůst cen akcií je vyvolán pouze volnými prostředky a očekáváním lepších zítřků (po procitnutí však přijde strmý pád).
V Asii je situace kolem vývoje akciových trhů obdobná. Asijské akciové trhy však vzrostly ještě mnohem více než ve Spojených státech. Zatímco v případě USA (NYSE) se bavíme o nárůstu od začátku tohoto roku o nějakých 20 %, v Číně je to téměř 70 %, v Koreji 54 %, v Singapuru 60 %, v Hong Kongu taktéž 60 %. Ve všech uvedených asijských ekonomikách se však dá předpokládat další nárůst (se zohledněním krátkodobých realizací zisků), protože ekonomiky se reálně zotavují. Všechny země navíc těží z vysoké míry úspor, které mají přirozený proticyklický efekt (jinými slovy řečeno mají tyto země dostatek reálných prostředků k investicím).
Vzhledem k velmi uvolněným měnovým politikám je nanejvýš pravděpodobné, že se zde vytvářejí bubliny, a to jak na akciových trzích, tak na trzích aktiv. Domnívám se však, že se budou vytvářet ještě velmi dlouho. Důvodem jsou právě fundamentálně mnohem zdravější základy, než je tomu v případě Spojených států nebo Evropské unie.
* údaj za 2. čtvrtletí
** USA (NYSE), Čína (SSE), Hong Kong (HSE), Singapur (ST), Jižní Korea (KOSPI), Eurozóna (DJ EURO STOXX 50)
