Horská dráha u páru euro/dolar bude pokračovat

16.07.2010 14:19

 

Jestli vám někdo bude vyprávět, jak je obchodování s měnami v podstatě nudné a výkyvy malé, tak to už dávno neplatí. S rostoucími a radikálnějšími zásahy států do ekonomik totiž výrazně vzrostla nejistota. Nejvíce je to patrné na dvou extrémně manipulovaných měnách, kterými jsou dolar a euro. Když mluvím o manipulaci, nemám na mysli obchodníky s měnami, ale centrální banky a vlády (v poslední době je míč spíše na straně EU).

Když se podíváme na vývoj měnového páru euro/dolar za posledních pět let, vidíme horskou dráhu, z které by se udělalo špatně i otrlému (nezaškodí připomenout výjimku: http://www.youtube.com/watch?v=6mE0alwJ9lw). Euro posilovalo téměř soustavně proti dolaru od konce roku 2005 (+ 33 %), aby poté od července do listopadu 2008 kleslo o více než 20 %. Následně zase rok proti dolaru posilovalo (celkem o 20 %) a od prosince loňského roku pro změnu oslabovalo (také o 20 %). Od června ale euro znovu posiluje a od té doby si až do dnešního dne připsalo 8,5 %.

Vývoj eura k dolaru za posledních 5 let

 

Důvodem posilování a oslabování byly vždy obavy o vývoj v té či oné oblasti. Při dlouhém posilování od konce roku 2005 šlo zejména o obavy z příliš expanzivní měnové politiky v USA a oslabování úlohy dolaru ve světě. Poslední případ oslabování eura proti dolaru byl způsoben známými fiskálními problémy u členských zemí eurozóny. Aktuální posilování je pak odrazem obav o hospodářský vývoj v USA.

Problémem je, že aktuální posilování nemá příliš racionální základ, protože situace v Evropě se v žádném případě nezlepšila a situace v USA se nijak zásadně nezhoršila. USA celkem evidentně už od jara postupně oslabují, EU se pořádně ani nenadechla. Měnoví obchodníci ale nejsou příliš dobrými ekonomy a reagují tak na to, co se zrovna objeví za informace. A vývoj dat je na zpomalující americkou ekonomiku upozornil až nyní.

Jakmile se objeví informace o problémech evropských ekonomik, vývoj se znovu otočí a bude stejně prudký, jako nyní. Důvod je ten, že obchodníci s měnou (nejen oni) evidentně tápou a nevědí, co bude, takže se chovají panicky. Problémy v Evropě neodezněly s pompézním fondem EU na záchranu fiskálně nezodpovědných zemí, skutečné problémy Evropu teprve čekají.

Oslavné chorály na bezproblémové aukce španělských a řeckých obligací, které opěvují důvěru investorů v tyto země, vypadají jako špatný vtip. Za prvé, investoři si za půjčené peníze nechají relativně dobře zaplatit. Za druhé, „nalezená“ důvěra má podobu záruk za tyto dluhy od EU a MMF, takže nejde o důvěru ve španělskou a řeckou kredibilitu, ale o důvěru v solventnost dalších členských zemí EMU a MMF. A za třetí, banky, které kupují dluhopisy, se nemusí bát, že by je při problémech nechaly jejich mateřské státy zbankrotovat. A i kdyby, nikdo za to osobní odpovědnost nést nebude. Pocítí to „pouze“ akcionáři bank a věřitelé (a můžete hádat klidně víckrát, kdo že jsou největší věřitelé … ano, chvíle napětí, vkladatelé a centrální banka – záleží i na období a zemi). Investoři zkrátka nemají důvod do těchto dluhopisů neinvestovat. Výnos je například oproti německým dluhopisům vyšší a riziko se výrazně snížilo, a to i navzdory tomu, že si banky nepochybně myslí, že přinejmenším Řecko zbankrotuje.

Vývoj nejen na měnových, ale i akciových, trzích bude v následujících měsících výrazně ovlivňovat nejistota, která se bude projevovat ve vysoké volatilitě. V případě měnového páru euro/dolar pak bude následným dominantním faktorem vrácení rozpočtových problémů v EU do centra pozornosti a dopad aktuálních opatření na již tak chabý růst v EU. Předpokládám, že tyto informace budou opět plnit titulky novin nejpozději do začátku podzimu.